Stilet

V sobotu 10. září 1898 odpoledne šla rakouská císařovna Alžběta Amálie Evženie, známá jako Sissi, pěšky z hotelu Beau-Rivage Geneva do ženevského přístavu. Císařovnu doprovázela pouze její dvorní dáma hraběnka Irma Sztáray de Sztára et Nagymihály. Při cestě promenádou míjely mladého muže, který v jejich blízkosti zavrávoral a natáhl ruku, jako by chtěl udržet rovnováhu. Tento mladík byl italský anarchista Luigi Lucheni a v ruce držel trojhraný pilník, kterým císařovnu Alžbětu bodl do hrudníku. Císařovna si údajně svého zranění zprvu ani nevšimla a dokonce s pomocí dvorní dámy nastoupila v přístavu na parník, o hodinu později však již byla mrtvá.

Je pozoruhodné, že atentátník Luigi Lucheni si ke svému činu vybral jako zbraň právě pilník. Určitě nešlo o okamžitou improvizaci, Lucheni se na svůj čin připravoval (Lucheni měl původně v úmyslu zabít vévodu Orleánského, když ale vévoda změnil svůj cestovní itinerář, spokojil se s rakouskou císařovnou. Lucheni nebyl příliš vybíravý). Některé zdroje uvádějí, že Lucheni císařovnu nebodl pilníkem, ale šídlem – nástrojem určeným k řemeslnému propichování kůže. Přestože by šídlo v tomto případě vlastně splnílo svůj původní účel, opět jde o nestandardní zbraň.

S jistotou můžeme říci snad jen to, že rána v prsou císařovny měla trojúhelníkový tvar a navenek málo krvácela, přestože zbraň zasáhla srdce. Takovou ránu způsobuje oblíbená vražedná zbraň stilet - dýka z úzkou čepelí, speciálně určená k bodání. Čepel stiletu může mít také trojúhelníkový, čtverharný nebo kruhový průřez, což zvyšuje její odolnost proti zlomení při bodnutí. Je tedy pravděpodobné, že Luigi Lucheni použil stilet, i když možná podomácku vyrobený.

První stilety se vyvinuly v pozdním středověku jako nástroj k dobíjení padlých obrněných protivníků. Úzká čepel mohla proniknout mezerami v brnění, očnicí přilby nebo přímo brnění prorazit. Velice rychle se stilet stal oblíbenou zbraní nájemných zabijáků – dal se snadno ukrýt, jeho čepel lehce pronikala oděvem a způsobovala málo krvácivá zranění. Popularitu mezi kriminálními živly si stilet udržel až do 19. století a ve století 20. se znovuobjevil v soubojích muže proti muži v zákopech 1. světové války.

Jako řada legandárních zbraní si i stilet probojoval, nebo spíše probodal, svojí cestu do populární kultury. Pod tímto názvem dnes najdeme dva filmy, jeden román, jednu hudební skupinu, jedno album jiné hudební skupiny, 2 písně dvou dalších hudebních interpretů, komiksovou postavu a typ dámských podpadků. Exaktněji zaměření jedinci pod názvem stilet možná znají několik současných vojenských i civilních technologií a dokonce anglické jméno podčeledě zemězmijovitých (Atractaspidinae) hadů.